Když se do oken opře sluníčko...

Znáte to. Je předjaří či konec zimy, jak chcete. Na podzim to člověk tak nevnímá, zdá se. Snad je nabitý energií přechozích měsíců. Snad prostě ví, že má před sebou období spíše tmavého počasí a dlouhých nocí. Ale teď už by to opravdu chtělo trochu světla. Toho lehkého vánku a pocitu klidu a bezstarostnosti, který se projevuje také tím, že člověk spí i odpoledne a to zcela bez jakýchkoli výčitek. Ach ano, k tomu je určena zima, ale současnost přirozeným rytmům nepřeje. 

A pak přijde ten den, to ráno, to poledne, ten podvečer, když se šedá obloha protrhne a k zemi se proderou paprsky slunce tak náhle, že je to skoro jako zjevení. Paprsky v barvě bílého zlata a tak slabé, snad také ještě ospalé. A při pohledu na tu záplavu povzbuzení se hlavou promítne tolik nápadů, co by se dalo udělat, že by snad musel nastat polární den, aby se daly všechny zvládnout.

  

A jeden takový moment nastal. Jen dvě hodiny dopoledne. Ale stačily k tomu, abychom vyfotili pár drobností, které nám připomínají tu atmosféru odpočinku. Samolepky s jarní náladou, svíčka v plechovce s květinami, roztomilý sukulent...

... a taky zápisník, protože přišel čas na BuJo... bullet journaling. Hodně se o něm mluví, je v módě. Vlastně je to hodně utřepaný systém poznámek a úkolů. A myslím, že je tolik v módě, nejen proto, že si každý můžeme stvořit na papíře "svůj svět", svůj koutek. Myslím, že důvodem je i dnešní rychlá doba, která člověka nutí zapomínat :-) Alespoň u mě to platí - co není na papíře...

A také zbylo dostatek slunce na to, abychom zvěčnili i další vzoreček. Tento je něžný, hravý, ideální na letní úplety. Takže se k tomu slunci prostě hodí. Jestli se vám líbí a chcete si ho vyzkoušet, přikládáme i návod. :-)

Tady je i jeho modrá varianta. Která se vám líbí více? Pravda, výsledek ovlivní i typ použité příze.

Taky jsme kreslili... ale dost nesměle. Podle návodu na stránkách Derwentart.uk

Za to  sluneční paprsky a mrazík jsou zkušení umělci. Ti nemusejí být nesmělí ani trochu.

Brzy se mateřídouška už zase oblékne do svého voňavého hávu zeleně a uprostřed ní pokvetou krásnoočka.

Tam v rožku je i tymián. A ta stříbrná kudrnatá tráva v pozadí vlastně není tráva, ale opět mateřídouška. Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti - a tak, když se připletla do trávníku, podstupuje  i trávníkový sestřih. Ale je to pěkné, hlavně za horkých dní, projít se po takovém aromatickém polštáři :-).

Ale asi ten roh budeme muset letos trochu vyspravit... Asi přidáme mateřídoušku. :-) Jistěže ne! :-)

Ale pak opět přišlo přítmí. Žel, dokonce tma. V chvíli, nám bezradným, však zasvitlo světlo na konci tunelu - světlo lednice. A v té nekonečné záři se jako zlatá žíla třpytila úhledná řádka aspiků. Mňam!

Už se těšíme na příchod jara a ohlušující cvrlikot ptactva. O dalším vývoji vás budeme informovat. 

 

Váš 3-cool-a-retti tým (Eretti tým)