sobota 10. ledna 2015

Křížkové bordury



Asi to vypadá tak, že jsme začaly dělat pořádek ve své knihovničce, a teď neseme na světlo knížky, které jsme si kdy pořídily na téma ručních prací. A víte, že ano? (A představte si, že máme v rukávu ještě několik dalších, ale to jsou už spíše takoví knižní dinosauři.)


Tentokrát nám padla do oka knížka plná, ale opravdu plná návodů na křížkové vyšívání bordur. Kdysi jsem měla velký sen - všechny je vyšít. A myslím, že ho mám stále. A také si myslím, že jako správná tvořilka všeumělka (příběhy o Zvonilce jsou vážně moc pěkné) nutně potřebují žít alespoň tisíc let, abych měla dostatek času na všechny projekty, které jsem si kdy naplánovala. A ručím za to, že vy, jako správné tvořilky, jste si hned pomyslely: "Holka, ani tisíc let by ti nestačilo..." A já vám dávám za pravdu, tvořivý člověk se nebude nudit nikdy, ani kdyby žil věčně.






Na této knížce mám nejraději to, že v nich najdu téměř všechna témata, jaké jsou zapotřebí v domácnosti - hrníčky a kafe mlýnky do příborníku, zeleninu ke kořenkám, ovoce k poličkám se zavařeninami, roztomilé motivy pro děti, luční kvítí na cíchy a ornamenty na ručníky.



 



V knížce najdete i návod na jednoduchou zástěrku. Na fotce je vidět kousek pomerančové výšivky, kterou jsem si chtěla dát na onu zástěrku. A pak také kousek arabesky. (Myslím, že miluji arabesky, už jen pro zvukovou podobnost s bonbony atlaskami.)






Vždy originální maminka rozstříhala jednu moji borduru na jednotlivé motivy (stejně byly jenom tři, přesně jak je na obrázku v knížce) a zapracovala je jako součást patchworku. Tyto kousky má v plánu použít na obaly na knížku.


Vyšívání je opravdu krásná věc. Kromě křížkové výšivky mám také slabost pro richelieu - krásné krajkové výšivky. Já mám vůbec spoustu slabostí, ale ta největší je... čas. Cože jsme to říkaly o té tisícovce?

-Linda-

středa 7. ledna 2015

Potholders - chňapky




Maminka má ráda puntíky... maminka miluje puntíky... maminka musí mít puntíky všude... Takže, když zjistila, že je možné přenést puntíky, dokonce barevné puntíky, do háčkování, hned jsme se na to vrhly.






Klíčové bylo zvolit ty správné příze. Protože z háčkování měly vzejít slušivé chňapky, raději jsme sáhly po pevnějších přízích, jako je Camilla nebo Nela. A navíc jsou vyráběné v krásných barvách. Maminka trvala na zářivě barevném provedení, já dala přednost pastelovým tónům. A obě jsme si své splnily. ;-)






Na jednu chňapku maminka našila aplikaci třešničky. A když jsme tedy už jednou vyháčkovaly puntíky, zkusily jsme stejnou technikou vyháčkovat i motiv jahůdky určený spíše pro vyšívání. Tmavě zelené linie jsme pak vyšily. Maminka si uháčkovala i chňapku s motivem veliké květiny uprostřed.




Mým favoritem je tato kombinace :-)



Naštěstí tyto chňapky, nebo též utěrky, jak jim maminka s oblibou říká, nemusí sloužit svému účelu. Však by to taky mohla být pěkná dekorace v příborníku, ne?


-Linda-



úterý 6. ledna 2015

Jablíčkové košíčky s pudingem ;-)



Upéct svačinku z listového těsta je u nás oblíbená záležitost, protože je to velmi rychlé. Naposledy mě ale maminka překvapila návrhem na trochu složitější "závin". Totiž, abychom těsto upekly ve formičkách na košíčky a jablko daly do středu jako náplň. A já jsem si k tomu přidala, asi aby to bylo "jednodušší", puding. 

Postup byl úplně jednoduchý. Těsto jsem vyválela asi tak 3 mm tenké, měla jsem strach, že se ve formičce vzedme a jablíčková směs se vysype. Na závěr pečení mi ovšem maminka sdělila, že tyto obavy byly zcela liché, neboť listové těsto má v povaze se spíše smršťovat. Myslím, že jsem formičky jenom zlehka vysypala moukou, nebo snad ani to ne. Listové těsto je totiž velmi tučné, takže obvykle se nepřipéká. 

Vyválené těsto jsem si rozkrojila na čtverce, ty jednoduše položila do formiček (jenom jemně formovat podle tvaru formičky, ale rozhodně nevmačkávat, jako se to dělá u jiných těst). Poté jsem na hraně formičky těsto přimáčkla, aby se hezky odkrojilo a košíčky byly hezky úhledné.







Pak jsem do středu košíčku dala 3 polévkové lžíce vanilkového pudingu (na 9 košíčků postačí uvařit puding z jednoho sáčku) a na něj namletá jablka se skořicí. Pro jistotu, aby jablka nepustila moc šťávy a košíčky se nerozmočily, jsem do směsi přidala ještě strouhanku. Nejraději k tomuto účelu používám ovesné vločky, jenomže jsme je tenkrát neměly doma.






Košíčky jsme pekly na 180 stupňů na střední příčce asi tak... dokud okraje nezrůžoví. Záleží na vaší troubě. Pravda, před pečením můžete ještě jednou vrstvou z listového těsta přikrýt vrstvu jablek a vyrobit si tak mini-pie. To bychom mohly zkusit příště. ;-)






Po upečení jsem košíčky nechala trochu vychladnout - to abych si nepopálila prsty při vyklápění. No, pří vyklápění... spíš při naklánění, protože s ohledem na jablečnou náplň jsem měla obavy košíčky otočit vzhůru nohama. Takže stačí naklonit do svislé polohy a nožem nebo vidličkou košíčku jemně pomoci vyklouznout z formičky.

Košíčky byly nečekaně dobré, takže listové těsto od teď používám nejen na pečení štrúdlů. A jaké kousky z listové kouzlíte vy? ;-)


-Linda-

pondělí 5. ledna 2015

Co s Tutti Frutti???




Už v předchozích příspěvcích jsem se zmiňovala o tom, že jsme měly doma klubíčka, se kterými jsme nevěděly, co si počít, a pak přišel nápad, na který ona klubíčka čekala. A světě nediv se, stejně tomu bylo i s touto "ovocnou" látkou. Absolutně jsme totiž nevěděly, co bychom z ní měly vyrobit. 


Až pak jednou, bylo to tuto zimu, jsme chtěly ušít stan pro naše neteře. Ale protože není léto, uvědomily jsme si, že musíme do stanu našít nějaké polštáře, aby děvčatům nebylo chladno od země. A v tu ránu jsem věděla, že sladké ovocné motivy jsou pro děti to pravé. Proto jsem vytáhla tuto látku a doplnila jsem ji jednobarevnou látkou příhodné barvy. V kombinaci s touto malinovou látkou, tutti frutti vzor úplně ožil.






Až posléze při focení jsem si uvědomila, jakou výhodou bylo to, že jsem polštáře neudělala z obou stran stejné - můžeme totiž střídat jejich strany, aby nevypadaly jednotvárně. Například se jednou může hodit, aby polštáře byly spíše jednobarevné, jindy bude zapotřebí více pestrosti. Asi tak budu polštáře šít častěji. Ovšem, pokud by se jednalo o povlaky na polštáře, otvor v povlaku by musel být umístěn vespodu, aby nebyl na první pohled vidět.






Ještě jedno drobné úskalí na mě čekalo - onen jediný kulatý polštář se totiž jevil velmi nedodělaný a fádní. Proto jsem jej ještě doplnila středovým knoflíkem. Na fotkách můžete vidět, jak vypadal bez knoflíku a jak mu nyní knoflík sluší. Ono úskalí tkvělo v tom, že jsem neměla žádný koflík, který by se k polštářku hodil. Proto jsem vzala obyčejný velký knoflík, vystřihla kousek látky, který jej přesahoval asi tak o 3 cm, jehlou s nití nastehovala okraje látky, pak do středu tohoto kousku vložila knoflík a niť pevně stáhla a pak ještě prošila, aby byla látka na koflíku napnutá. A simsala bim, knoflík na míru byl na světě.


Ano, ano, již jsem zmínila, že máme slabost pro pohodlí plynoucí z množství polštářů.. A ač jsem schopná usnout na holé zemi, měkoučké je měkoučké, nemyslíte?


-Linda-

sobota 3. ledna 2015

Rohlíčky roulíčky



Dnes přinášíme recept na naše skořicové a kakaové rohlíčky z kynutého těsto.
Toto těsto u nás docela zdomácnělo a zkoušíme jeho různé varianty. Jednou jej použijeme na koláčky, jindy na vánočku, frgály nebo mazanec.

Taky jej zkoušíme různě dochucovat a obměňovat - přidáváme rum, muškátový oříšek, drcený anýz a jiné pochutiny, fantazii se meze nekladou.  

Základní recept tvoří:

600 g hladké mouky,
50 g cukru,
42 g kvasnic (klasická kostka),
250 ml mléka,
200 ml tuku (máslo, sádlo, olej),
kypřící prášek nebo kousek jedlé sody(pokud jste zvyklí na tyto přísady),
špetka soli,
2 celá vejce.




V poslední době necháváme těsto vymíchat a vykynout v domácí pekárně, pro jistotu, aby těsto bylo hezky vláčné. Pekárně míchání a kynutí trvá hodinu a půl. Ale pekárna jaksi nezná unavené svaly, takže můžete počítat možná i se dvěma hodinkami přípravy. (Naštěstí je v době kynutí možné udělat spoustu jiných věcí. ;-) ).


V případě našich rohlíčků jsme těsto rozdělily na čtyři části a každou část vyválely do kruhu na vrstvu silnou méně než půl centimetru. Vyválené těsto jsme rozdělily na osminky podobně jako pizzu. Náplní, či lépe řečeno mazáním, jsme potřely celou část těsta, proto jsou i rohlíčky na povrchu hezky barevné. Ale pokud byste ty svoje chtěli mít úhledné, soustřeďte se na střední část dané osminky. A pak už jen stačí rolovat.


Co se týče onoho mazání, jedná se buď o skořici s cukrem a rozpuštěným máslem, nebo o kakao (ještě lépe čokoládu), cukr a opět rozpuštěné máslo, takže nic složitého.


Rohlíčky jsme nechaly ještě chvíli kynout a pak hupky do trouby... na 180 stupňů Celsia na střední příčce. Pekly se, dokud hezky nezrůžověly, asi 5 - 10 minut, podle trouby. Po vytažení jsme je ještě pocukrovaly.




Tak co? Udělaly jsme vám chutě? Dejte vědět, jaký měly úspěch u vás doma. ;-)

-Linda, Nela, maminka-

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...