neděle 28. září 2014

Dary od Beatrix Potter




Když jsem před několika lety viděla poprvé film Miss Potter (z roku 2006, v hlavní roli s Renée Zellweger), na který mě upozornila maminka, byla to něžná rána do hlavy. Film pojednává o životě a tvorbě Beatrix Potter, jedné z nejslavnějších britských autorek knih pro děti. Odehrává se na přelomu 19. a 20. století ve Velké Británii, v Londýně a v neskutečně krásné krajině Lake District. Pokud tento typ místa a času milujete, určitě se na film podívejte. Podle mého názoru v něm najdete ještě poutavější příběh než v díle Pýcha a předsudek, možná ještě hlubší lidský a umělecký rozměr než v románu  Rozum a cit. 






Pátrala jsem po detailech ze života Miss Potter, a to mě zavedlo do vod webu www.peterrabbit.com, což jsou stránky pojednávající o Beatrix a jejím slavném králíčkovi Petrovi. Uchvátily mě svou pudrovou poetičností, a tak jsem si je procházela pečlivěji a narazila na sekci se zábavnými hrami. Zkusila jsem tu, ve které se králíček Petr (nemůžu si pomoct, budu mu říkat Péťa) schovává pod květináči a vy ho máte najít dřív než rozčílený pan McGregor, v jehož zahradě králíček, jak jsem pochopila, dost lumpačí. Čím častěji najdete Péťu vy, tím lépe mu pomůžete k útěku před rozčíleným farmářem. První hru jsem prohrála, při druhé jsem už pochopila její pravidla a hrála ji s takovou opravdovostí, až mě to zcela zmohlo. (http://www.peterrabbit.com/en/fun_and_games/games/find_peter). Nebo zkuste hru, při které pomáháte sbírat Péťovi zeleninu. Samozřejmě opět, jak jinak, na zahradě nebohého pana McGregora (http://www.peterrabbit.com/en/fun_and_games/games/vegetable_picking_game). Moje nejlepší skóre je 770 bodů. Doufám, že mě pan McGregor nebude žalovat…



Miluju měkkost, bezstarostnost a upřímnost jejích kreseb. Podívejte se sami – že se dotýkají nejvnitřnější hloubky vašeho dětského srdce? 


A teď něco málo o autorce. 


Helen Beatrix Potter se narodila 28. července roku 1866 v Londýně v části Kensington. Ona i její bratr milovali malování a zvířata. Dům Potterových byl typicky viktoriánský, velký a plný sluhů. Beatrix měla jistě před sebou naservírovány cíle jako „způsobně se chovat“ a „dobře se vdát“. Neměla moc příležitostí hrát si s dětmi z okolí, ale s bratrem mohli chovat kdejakou zvěř jako myši, ještěrky a šneky a taky další zvířata, která by pod naši střechu nesměla, tak je nebudu ani zmiňovat. 

Beatrix si o zvířatech ráda vymýšlela příběhy. Její hrdinové měli nejenom jména, ale nosili také oblečení a vedli zajímavý život. A to vše také kreslila. 

Zaujala mě zmínka o tom, že v roce 1885 dostala revmatickou horečku. Přemýšlela jsem, jak nemoc ovlivnila její názory. A jak jí pomohla fantazie, aby náročné onemocnění překonala? Hopsal králíček Petr po její posteli, když stonala? Přitáhl zoubky cíp peřiny a zadními tlapkami jí naducal polštář? No, jak jsem se dočetla, doslovného králíka Petra si koupila až v roce 1893 a ve stejném roce poprvé napsala příběh o králíčku Petrovi.




V roce 1902 vydala svou první knihu, a za tři roky, to jí bylo 39, se zasnoubila se svým vydavatelem. Bohužel přibližně měsíc na to její snoubenec naprosto nečekaně zemřel. Umíte si představit to zoufalství? Aby se dostala z nejhoršího, pohroužila se do práce. Útěchu jí skýtala také krajina v oblasti Lake District, kam jezdívali s rodinou už v době jejího mládí. Zde koupila nejdříve usedlost Hill Top, kterou zvelebila. Dům je dodnes uchováván v naprosto stejném stavu, v jakém byl, když v něm žila Beatrix. Je přístupný veřejnosti a každý rok ho navštíví tisíce lidí. Nejsem horká hlava, ale musím prohlásit, že bych se tam taky ráda podívala. S maminkou, Lindou a naší současnou křeččí holčičkou Lentilkou Pomichlu, které bychom pošeptali do chlupatého ouška, že to je ten dům a zahrada, kde možná hopsal malovaný králíček Petr. Podívejte se sami na http://www.nationaltrust.org.uk/hill-top/ Pojedete tam?


Posléze si pořídila také další farmy, o které pečovala. Bojovala za ochranu zdejší přírody a po její smrti se její pozemky staly chráněnou rezervací, přístupnou veřejnosti. Naše maminka miluje procházky a vždycky říká, že v Lake District by určitě pookřála.





Snad nelze nakreslit báječnější obrázek domečku s okny a vstupními dveřmi ukrytého pod dubovými lístky. Tak dlouho jsme já, maminka a jistě mnohem více naše Linda snily a představovaly si příběhy našich křečků a pak najdeme toto a užasle vidíme, že naše myšlenky někdo tak povedeně vystihl mnohem dřív, než jsme se narodily. Miss Potter byla stejný snílek jako my.





Její ilustrace jsou navíc tak logické – co může být normálnější než myšky v šatech a v zástěrce ukryté mezi porcelánem? 


Jaké poučení jsem si od Miss Potter vzala? Nemusíte se nechat vmáčknout do formy toho, co je právě moderní. Mějte svou vlastní nádhernou hlavu, pokud to bude prospěšné a morálně správné. Podle moderních trendů můžete být outsider, podobně jako Beatrix, která se poprvé zasnoubila ve 39 letech a vdala až ve 47, ale možná získáte mnohem větší kvalitu než vaši vrstevníci, kteří jsou „in“. A může se vůbec říct, že by nebyla úspěšná? Někdy musíte poslechnout své umělecké cítění a jít budovat svůj směr a možná i … bezpečný a povznášejí svět barev a zvířecích přátel. Prožívat radost a dávat radost dál. Beatrix přijímala a procítila neskutečnou krásu přírody a stejné potěšení uchránila pro další lidi. Od pohledu byla Beatrix nenápadná a obyčejná, ale jak moc zdání v jejím případě klamalo! 

                                                                                 -Nela-

pátek 26. září 2014

Kam se všechno podělo?




Pojmem "všechno" mám na mysli takové předměty denního užívání jako pohovka nebo jídelní stůl. A slovem "kam" naznačuji, že něco asi není v pořádku. Ne, nepřišly jsme o ně, jenom je jaksi nevidíme tak dobře jako dříve. Tak co to tedy všechno znamená? 


To znamená... PRACOVNÍ (NE)POŘÁDEK








Tak například na této fotce můžete vidět náš jídelní stůl. Je posetý drobnými dekoracemi a polotovary... celý... nedá se u něj jíst. Nicméně ony dekorace jsou u nás žhavými novinkami, takže je jednak musíme doplnit o další kamarády a jednak si je ještě musíme vychutnat.








Na této fotce můžete vidět sedačku. Také na ní se pracuje. Ovšem zde jsme učinili značný pokrok - drobnosti si totiž schováváme do průhledné taštičky. Sednout si na jehlu nebylo vždy ideální. Zvlášť pokud šlo o návštěvy.... neteře... (To mi připomíná, jak si jednou mladší neteř, Sofinka, vařila polévku ze špendlíků s bílou hlavičkou a to na bílém koberci. Potom polévku "vylila" a odešla. Vzápětí se zjevila druhá neteř, Natálka. Myslím, že další sled událostí netřeba komentovat...)









Zde se vyjímá naše druhá sedačka a polštář, o kterém jsme nedávno psaly. Přes sedačku jsou přehozené háčkované deky, se kterými finišujeme a které vám zanedlouho také představíme. Na sedačce jsou odložené z taktických důvodů, neboť je na ně vidět ze dvou pokojů, takže si člověk může prohlédnout barevné kombinace a celkový dojem z více stran. Prozatím se na sedačku usedá v předklonu a jakékoliv pohodlí je zapovězeno.







Mezi sedačkami máme malý konferenční  stolek. Je to vlastně onen "nesmrtelný" Ikea stolek. Momentálně je obsazen množstvím háčkovaných čtverců. Musím se ale přiznat, že konkrétně toto uspořádání jde na moje konto. Ale to nemění nic na tom, že je stolek dočasně pro servírování zcela nepoužitelný. Návštěvy mají tedy smůlu, vše musí mít na kolenou, v ruce, případně si hrníček odložit na podlahu. Pak se ovšem nesmí hnout, aby jej náhodou nesvrhly. Což není vůbec na škodu, vždyť přeci sedí na sedačce...

Těšíte se, až přijdete k nám? Naše dveře jsou vám dokořán!


                                                                                  -Linda-



středa 24. září 2014

Kulaťáčky a hrníčky



Maminka je velký tvůrce dekorací a všemožných zlepšováků a vychytávek, které činí náš životní prostor podstatně útulnějším. Myslím, že jsme se o tom zmiňovaly tolikrát, že to musí být známá věc. A tak přinášíme několik fotek maminčiných "úlovků"...




Maminčiny oblíbené polštáře. Kulaťáček, vlastně kulaťák, je maminčin malý úspěch - jednak si vyzkoušela patchworkovou nášivku a jednak vytvořila svůj první kulatý polštář. Výplň má z polystyrenových kuliček, takže na první pohled připomíná staré polštáře vycpané slámou. Tedy až na to, že je podstatně lehčí. 
Nu a ty druhé dva kousky jsou vzácné hlavně proto, že se látka, ze které jsou ušity, už nevyrábí. 




Tak tady se maminka pokoušela zavařovat letošní úrodu jahod. Naštěstí zůstalo pouze u jakože zavařených jahod. Přeci jenom, vždyť jsou háčkované...




Na této fotce maminka zvěčnila své hrnky a hrníčky. Před pár lety si totiž začala kupovat čajový servis, hezky kus po kuse. A občas to v průběhu času byly různé servisy. Některé hrníčky ovšem podědila po své tetě. A pak ještě můžete zahlédnout i jeden roztomilý úlovek s myškami drahé paní Potterové. 




Plechovka na čaj, ve které jsme nejčastěji skladovaly bonbony. Popravdě, dlouho jsem si myslela, že je to hezky zakulacená anglická telefonní budka. A až po letech jsem se do ní "začetla". Funny, isn't it?





                                                                                      -Linda-












středa 17. září 2014

Jak velké jsou jehlice?




Vždy jsem měla problém s výběrem vhodné velikosti jehlic nebo háčků. Když tedy píšeme o tvoření, říkaly jsme si, že by bylo dobré také přidat užitečné informace, které čas od času hledá skoro každý člověk tvořivý. Proto jsem se pídila po informacích ohledně velikosti jehlic.



V zásadě jsem našla tyto dvě informace:


  • velikost jehlic je určena průměrem jehlice v milimetrech
  • běžně jsou užívány tři tabulky velikostí - evropská, kdy průměr je číslem velikosti, britská a ta používaná ve Státech.


Podle toho, co jsem našla, jsem sestavila tabulku srovnávající tyto tři systémy velikostí. V prvním sloupci je průměr jehlice v milimetrech, v dalších odpovídající velikosti podle zemí. Takže až narazíte na cizojazyčných stránkách či na adjustačních páskách přízí s původem evropské země na doporučenou velikost jehlic, podíváte se do tabulky a budete mít jasno, o jakou velikost evropských jehlic se jedná.







Průměr jehlice
Evropa
Británie
USA
2
2
14
0
2,25
2,25
13
1
2,5
2,5
2,75
2,75
12
2
3
3
11
3,25
3,25
10
3
3,5
3,5
4
3,75
3,75
9
5
4
4
8
6
4,5
4,5
7
7
5
5
6
8
5,5
5,5
5
9
6
6
4
10
6,5
6,5
3
10 1/2
7
7
2
7,5
7,5
1
8
8
0
11
9
9
0
13
10
10
0
15
12
17
16
19
19
35
25
50




Přeji radost z tvoření 

-Linda-



Tabulku UK a US velikostí jsem našla na http://www.laughinghens.com a také jsem využila velikostní tabulku Prym.



čtvrtek 11. září 2014

Milujeme puntíky



Máme rády procházky v Ikey, máme rády jejich látky a máme rády jejich puntíky. V den, kdy jsme je tam objevily - spokojeně posazené na hrubší bavlně - musely jsme je mít. A že nejsme žádní "troškaři", koupily jsme si od každé barevné varianty jeden metr.




Dlouho jsem přemýšlela, co bych tak z látek ušila. Měla jsem z nich totiž takovou radost, že jsem sice měla plno nápadů, jak s nimi naložit, ale nebyla jsem si jistá, který z nich je ten best of. Nakonec jsem  vybrala světle modrou látku a ušila z ní tuto kabelečku. Tak akorát na parfém, nůžky, klubíčko, háček a malou knížečku, například sbírku básní od Li Pa. 





Látka je to pevná, takže kabelka něco vydrží. Zvenčí je ozdobená stužkou s vyšívanými beruškami a čtyřlístky. Moje malá vnučka má totiž oblíbenou písničku "Beruško, půjč mi tečku..." a protože mi v hlavě pořád zní, tak volba motivu byla zcela jasná ;-).





Vnitřní část jsem doplnila kapsou z fialkové kostkované látky, mojí oblíbené, a proužkem s motivem růží, co mám povídat, také z mojí oblíbené látky (kromě puntíků milujeme i kostky a růže). Celou taštičku je pak možné uzavřít zipem. Tak a už nic nevypadne ;-). 

A copak vytvoříme z dalších puntíků?



                                                           -maminka-








středa 10. září 2014

Domácí zvířátka - naši křečci



Kupte si křečka a naučíte se respektovat práva a pocity druhých. Zjistíte, jestli jste schopni získat přátelství. Křečky jsme nenutili, aby za námi chodili, prostě jsme jim položili ruku do pilin a čekali, co udělají. Tiše jsme se dívali škvírečkou do jejich domečků, jestli ještě spí, nebo už budou vstávat. Zjišťovali jsme, co jim chutná a co ne.


Křečci dokazují, že každé zvíře má svou povahu, že svým chováním opravdu něco říkají a že se s nimi často dá domluvit. To zjistí až ten, kdo s nimi tráví více času a pozoruje je. Vůbec to nejsou jenom ranečky chloupků a bobečků na čtyřech nožičkách. Jsou to osobnosti. A procházejí vývojem. Někteří jsou poddajní hned, ale jiní jsou nejdřív umínění a kousaví a teprve věkem se zjemní a na stáří jsou to oddaní mazlíci. Někteří jsou aktivní, jiní líní, ani by nožkou nepohnuli.


Kupte si křečka a zjistíte, jakých bizarností jste schopní. Například naše maminka, která svého času hůře spala, si ráda zpestřila dlouhé noci společenskou návštěvou křečka Toničky. Když jí šla do kuchyně pro něco dobrého, dala micku na pohlídání naší Lindě, nebraje vůbec ohled na to, že byla hluboká noc a že Linda vteřinu před tím ještě tvrdě spala a najednou měla chytat bujarou křečici.




Kupte si křečka a budete vědět, jací jste. Při ochočování tvrdohlavých křečků, kterým říkám ozubená kolečka, jsem zjistila, že jsem slaboch. Linda ukázala, že je hrdina a všechny tyhle nezdoby si nakonec získala na svou stranu. 

Pokračování příště:-)

- Nela -



pátek 5. září 2014

Staré, dobré Vintage




"Kouzlo zašlých fotografií", říkala maminka, když přemýšlela, jak pojmenovat tento příspěvek. A něco to má do sebe. Srdíčka jsou totiž vyvedené v hřejivých a přeci zastřených barvách. 




Asi je to u nás obvyklé, ale srdíčka vznikla náhodou. Maminka pletla dětský svetr. Byla to příze Tango od Madam Tricote. Tak moc se jí líbila, že z ní prostě musela něco vyrobit. Kousek upletla, ale pak zjistila, že se jí to ani trochu nelíbí, a na řadu přišlo párání. 

Jenomže maminka je "maminka", a proto si řekla, že načít klubíčko, párat jej a pak odložit by nebylo ani trochu výchovné. A tak vznikla tato háčkovaná srdíčka. 




Naplnila je dutým vláknem, dozdobila květinkami z našich "pro strýčka Příhodu" zásob, některé vyšila nebo ozdobila krajkou, (kterou jednoduše při háčkování "připichovala" háčkem). Nezapomněla na korálky a přidala poutko na zavěšení.




Aby jste si nemysleli, že kouzlo starých fotografií přináší pouze sépiový efekt, jedno srdíčko jsme vyfotily s fotkou Miss Evropy z roku 1931. Je to strana z časopisu l'Illustration, který si kupovala maminčina teta ještě před druhou světovou válkou. (Je úžasný, takže vám asi o něm taky něco napíšu). Myslím, že když vidím srdíčka vedle časopisu, tak vážně mají to zvláštní kouzlo...

                                                                                                     -Linda-





Jak spojit jehelníček a kapsář? Jednoduše...


Maminka má na stole, tedy na pracovním stole,
spoustu různých misek a krabiček na pomůcky. V jedné jsou špendlíky, v jiné jsou pro změnu zavírací špendlíky na patchwork, v tamté je směs korálků pro příležitostné a zcela spontánní zdobení výrobků. Jedna krabička skrývá drobné ústřižky, další o něco větší zbytky, v šuplíku jsou nůžky a řezače, v druhém šablony a pravítka. 

No jo, ale kam se poděly všechny ty drobnosti, které člověk bere do rukou každou chvíli? Jako například malé nůžky, se kterými se skvěle páře (:-D), oblíbená jehla s ne zrovna mikroskopickým ouškem, špulka bílé nitě, druky, kousek stužky, taky tužka a léky na bolavý žaludek, když se tvoření nevede? 




Na tyto nezbytnosti si maminka vyrobila slušivý kapsářek. A protože jsou kapsy vyplněné dutým vláknem, slouží zároveň jako jehelníčky. Jehly má maminka neustále navlečené, aby je mohla okamžitě použít.




Samotný kapsář je sestaven z jednotlivých částí, které jsou k sobě sešity. Je také opatřen zadní stranou a ozdobený kousky různých stužek a prýmků - zkrátka tím, co zbylo z větších projektů. Okraje jsou začištěné šikmým proužkem a v horní části je připevněno poutko na zavěšení :-) Další skvělý způsob, jak využít zbytky látek, no ne?


  

Chtěly byste si udělat taky takový kapsář? Tak pokud bude tento příspěvek alespoň 10-krát sdílený (pod příspěvkem máte patřičná tlačítka), budu vědět, že se vám líbí a vložíme návod ;-).

                                                                                                  -Linda-







Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...