úterý 30. června 2015

Pro Růženku...



Tuto  kabelečku jsme ušily ze zbytků látek, v tónech růžové.  Jemnost vévodícího prvku (princezny) jsme  doplnily a podtrhly bílým puntíkem na růžovém podkladu., který dodává křehkost a roztomilost. Vrchní vrstva látky je spojena s výstuží pomoci diagonálního prošití, které výrobku dodává jiskru modernosti. 






Ale po koho jsme ji vyráběly? Nezdá se Vám, že je jako stvořená pro mladou představitelku monarchie? Tato však nebydlí na zámku, ale doma v bytě nebo domku.  Představte si její  království  - dětský pokojíček. Z poliček, postele, možná i šatní skříně vykukují její poddaní - plyšáci a panenky. 






Za oknem jsou k vidění královské zahrady  -  právě v nich dnes ráno utrhli tuto květinu s knoflíkem. Vidíte, jak se na ni ještě leskne rosa?






Co myslíte, na co se taková kabelka použít? Na přenášení státnických dokumentů (omalovánek)? Na nákup strategicky významných surovin (tatranka)? Ať je to jak chce, každá zodpovědná vládkyně jist přijde na mnoho využití. A kdyby jí bylo chladno, může se obléct do růžového svetříku, který je zdoben, jak jistě vidíte, královským znakem. 






Když princezna večer ukládá plyšáčky a panenky spát, rozvěsí po "obloze" hvězdičky, aby poddaní věděli, že je večer. Ráno hvězdy posbírá a uloží do královského vaku, který zde vidíte v jeho plné kráse. Je zdobený háčkovanou korunkou a růžovými bambulkami :-)


- Nela -


neděle 14. června 2015

Frgálové dečky



Tentokrát budeme psát o letních květinách... tedy háčkovaných. Jistý člen naší rodiny, který nechce být jmenován (protože si již připadá mysterizován podobně jako paní Colombová), se rozhodl uháčkovat zase nové kulaťáčky. Lépe řečeno, háčkované měly být pouze středy, zbytek měl být z látky. 

Jak již to v našich rodinných končinách bývá častým jevem, ten Někdo přidával jednu řadu za druhou a najednou zjistil, že jeho výtvor je na střed malého kulaťáčku  příliš velký a místo toho je z něj docela sympatická dečka vhodná jako letní ozdoba na stůl.







A protože tento "omyl" vypadal opravdu k světu, brzy již měl své kamarády. 






Pokud byste nebyli zvědaví na to, proč jsem dečky pojmenovala jako frgálové, byla bych opravdu zklamaná. Znamenalo by to, že už vás jaksi nedokážu zaujmout a taky to, že jste mě a moje vtípky dávno prohlédli. A protože si chci udělat radost, tak si budu myslet, že vás to zajímá a jste napnutí a tedy vážně nevíte, jak tohle všechno skončí. A tak já vám to všechno vypovím...


A je to docela jednoduché. Když se těsto na vdolky "nechalo" překynout, tak onen vdolek byl zkažený, nenaskočil totiž do výšky. No a zkažený vdolek se po Valašsky řekne frgál. A jaká je z toho mlsota, z těchto frgálu. Nu a stejně maminka, ne zpět! Někdo... tak ten Někdo přidával nějak moc řad a trochu to pokazil. A jaké z toho jsou prímovní dekorace... :-D






Všechny dečky jsou opět dílem uháčkované ze zbytků, především bavlněných přízí. Ale o to víc mohou být barevnější. (Komu by se taky chtělo kvůli jedné řadě kupovat nové klubko, že?)






Tato dečka je v takových, řekla bych vodních barvách. Připomíná jednu naši látku, takže z ní bude nášivka na polštářek z této látky. Kdo by to byl řekl, že se budou k sobě takhle hodit, že? To opravdu nebylo prvoplánové.






Docela jako pro sebe stvořené.






Tato druhá kamarádka tak trochu připomíná meloun...






... a ke zmiňované dečce se hodí také, takže brzy budeme fotit polštářové duo. 






A řekněte, máme polštářky udělat na zip, knoflíky stuhy nebo hodně široké záhyby? Víte, co? Na toto téma vyvěsím anketu a možnost, která bude mít nejvíce vašich hlasů, vyhrává! ;-)






A tady je ještě jedna dečka. Taková pěticípá... ale ještě nevíme, jak ji doplnit. Taky na polštář nebo na tašku? Nebo kolem dokola připojit malé kytičky a přeci jenom použít jako ozdobu kulaťáku? Co by se líbilo vám, drazí čtenáři?


-Linda-


sobota 13. června 2015

V jednoduchosti je krása



V jednoduchosti je krása - to je mé oblíbené heslo. Tím ovšem nemíním, že jsem minimalistou ve světě tvarů a barev, ale naopak mám ráda vyváženost. Hned vysvětlím, proč mě zrovna tato myšlenka napadla při pohledu na jednu z maminčiných nových dek.


Před nedávnem se mamince podařilo získat jeden docela malý zázrak. Říká se mu patka s horním podáváním. Řeknu vám, to je taková úžasná patka, která má ve středu ještě jednu patku se zoubky, která po látce poskakuje a posunuje ji, stejně jako zoubky ve stehové desce stroje zespodu látky. Jak se jedná o prošívání, je to nedocenitelný pomocník. Všechny vrstvy látek se totiž posunují plynule a bez krepatění, vlnění, natahování a tomu podobně. (Což mě přivádí k myšlence, že tato patka bude určitě skvělá i pro šití z úpletů a jemných materiálů.)






A tak se maminka pustila do šití deky, o jaké do té doby jenom snila. Hned pod ruku ji padly kousky látek velice známého původu. A protože jich měla pomálu, musela je doplnit látkami neméně zvučného jména. Nebudu vás napínat, jedny byly navrženy pod značkou Tilda a druhé pochází z dílny velice oblíbené firmy z Dánska, která se zabývá bytovým textilem a dekoracemi a každý jejich katalog je důvod pro pořízení XXXL brindáku. 






A protože se jedná o látky jemných a půvabných dezénů, vrhly jsme se na řezání na čtverce přiměřené velikosti. Aby takové vzory vynikly i v patchworkovu, je totiž nejlepší zvolit spíše jednoduchou kompozici. Alespoň podle mě. Obecně opravdu platí, že má-li velký vzor vyniknout, měl by se umístit na velké plochy, ale malý vzor na malé plochy nebo na plochy rozbité střihem, pruhem jiné jednobarevné látky... Díky tomu vynikne látka jako taková, dalo by říci její osobnost, charakter. 

Prostě snažit se nic nepřekombinovat. Oněch 100% dojmu, který získáme při pohledu na danou věc, se musí podělit mezi dezén a střih. Nemůžeme věnovat, řekněme, 60 % střihu a 70% dezénů. To už by bylo trochu moc. A navíc, pokud trochu ubereme například u oblečení, myslím tím, že dojem (střih + dezén) z dílka bude například 90%, tak se do oněch 10%, kterých jsme se vzdali, vejde ještě nápaditá kabelka, boty nebo jiný šperk.






Vidíte, jak krásně vynikly látky samotné? Jak říkám, v jednoduchosti je krása. Pravda, mohly jsme deku ještě doplnit například saténovou stuhou našitou na lem, nicméně co kdyby deka skončila v postýlce s bohatou řezbou, že ano? ;-) 


            Jen tak mimochod, o to, kde deka skončí, se můžete vynasnažit na http://www.fler.cz/zbozi/romanticka-girl-6397537, kde si ji můžete pořídit.






Na zadní stranu deky jsme vybrali látku, které bylo logicky dostatek. :-D 






Lem udělala maminka spíše tenký. Proč, to opravdu nevím, asi proto, že se jí zkrátka chtělo. Já měla původně za to, že jej udělá širší. Ale víte, čím to asi bude? Když jsem byla malá, také jsem měla prošívanou deku. A ta měla měla široký lem. Dodnes si ji pamatuji... (zasněná Linda).




Deka je prošívaná po diagonále. To se tak někdy dělá. Díky tomu deka není opticky ani moc dlouhá ani podezřele široká. A především se vyplňovací materiál (vatelín) neposunuje od jednoho konce ke druhému jako peřina v povlečení.


Vzhledem k tomu, že si dala maminka za cíl vyšít všechny zbytečky látek, že je z nové patky naprosto unesená a že miluje takovýto jednoduchý patchwork, mohu s klidným svědomím říct, že zde na blogu, ale i v naši skříni, bude brzy "předekováno". 


Proto dekám zdar!


-Linda-




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...