Já a ty

                                                                       handicrafts...

Opravdovým kamarádům nevadí, když se od sebe v ledasčem liší. O to víc je takové kamarádství opravdové. Nejvíc to můžeme vidět u dětí. A taky u zvířat. Ta obzvláště neřeší, jak ten druhý vypadá. A proto není divů, že se může skamarádit králík a želva. Králík a želva? Že jste o tom ještě neslyšeli? Nevadí, my ano. A nejen, že jsme o tom slyšeli, ale dokonce jsme to i viděli! A s klidným svědomím můžeme říci, že jsme dopomohli k tomu, aby se ti dva potkali. Tak, a teď by bylo záhodno celý ten příběh vyprávět...

Jednou jsme viděli návod tvořilky Mariny (instagram"  dobri.igrashki), moc se nám líbil, a tak jsme si řekli, že ho taky zkusíme. A tak e u nás na sedačce postupně začal objevovat králíček. nejdřív to byly jen tlapky, pak zadeček s bambulkou, pak hlavička a nakonec na svět zamrkaly očička a zastříhaly uši. A už měl růžový králíček své místečko u nás na sedačce.  

Ale nastal problém č.1. - nechtěl být sám. Chtěl si hrát jako každý růžový králíček s mašlí kolem krku.  

A tak dostal sestřičku želvičku. Dobře si rozumí, šplouchají se ve vodě, cákají kolem sebe a zažívají spoustu legrace. A díky vodě je jisté, že se ani jeden neumaže stavěním nory. Vyrazili si totiž  i do lesa a hráli si v listí. Želvička si sedla na jeden zvláště velký list a hrála si, že se plaví na voru.

A co problém č. 2 ? Pro změnu nám se nelíbilo, že máme jen jednoho králíka a jednu želvičku. A tak jsme se rozhodli, že uháčkujeme ještě jednoho králíka - věrnou kopii toho prvního.

A s ním i další želvičku. K háčkování všech čtyř jsme použili  oblíbenou přízi Jeans.

A tak se stalo! Na světě jsou dva králíci. Ani druhý králík nesídlí v noře. Naopak se nechal "nakazit" dobrodružnými plány. Oba jsou vášnivými cestovateli a následující foto vzniklo při jejich návštěvě Sahary - žlutý písek, velké slunce.

I když vše by jim útlocitné želvičky asi neschválily. Například výjev, kdy jeden králík druhému říká. "No tak dělej!" Vidíte, i na Sahaře občas zaprší...

Udělali si výlet i do Saint-Tropez a pořídili i králičí dokumentaci. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu dat, nechtěli si příliš umazat tlapky.

Ještě že všude s sebou berou i želvičky, které je vždy dovedou k vodě. Cestují samozřejmě všichni čtyři.

garden

Vzpomínky na poslední záchvěvy slunných dní.

A co poslední květinky na naší malé zahrádce? 

Tato jiřina kvetla ještě 16. listopadu a jak ji to slušelo! 

Ale pak přišli mrazíky, a tak jsme si její krásu přenesli domů, aby nám alespoň na chvíli dělala společnost.

Ještě jedna květina nás potěší, napřesrok, svou dekorací - měsíčnice.

Po dva roky zdobí zahradu svými velkými listy. Druhý rokem vykvete a vytvoří se semínka v takových plochých měchýřcích. Ty sice, zvláště na podzim, moc parády neudělají, vlastně je to naopak. Ale když zaschnou, malinko se rozevřou. Pak se stěny měchýřků i se semeny opatrně odloupnou a zůstane jen perleťově lesklá bílá vnitřní "přepážka"...

                           

.... několik větviček - tady jsou zasunuty do otvoru v lucerničce...

...nebo ve váze. Krásně dotvoří atmosféru podzimních a zimních dní.

Děkujeme !!