Něco jako rakvička se šlehačkou...

Já měla jako dítě tři oblíbené obchody: papírnictví, galanterii a železářství. Ale ne, co Vás matu ;o). Třetím obchodem byla cukrárna. Mysleli jste si to?

Milovala jsem laskonky, špičky, větrníky ... a úžasně jemné, cukrově brilantní, nedostižné a tak dobré, že to  má mysl nebyla s to pochopit, RAKVIČKY SE ŠLEHAČKOU.

Nechápala jsem, jak je možné, že jsou uvnitř duté, ale tahle kombinace chuti mě doháněla téměř k šílenství. Jako dítě jsem prahla po dni, až budu mít před sebou na talíři cca 10 těchto skvostných exemplářů a někdo by řekl: "Na nás se neohlížej, dej si kolik chceš!" Představa nádherná, realita zněla takto: "Nelinko, měj rozum!".

Nicméně, nyní, když jsem dospělá, se mi můj sen plní, ačkoliv pouze na etapy. Budu Vám to vyprávět:  Prostě, maminka začala péct domácí rakvičky.  Nesním sice celý talíř, ale valnou část ano ;o). Vyhlídky jsou navíc velmi slibné, neboť se zdá, že tento recept u nás zahnízdil a budeme ho péct hodně často! Tož si pište: 

 

Základní ingredience:

4 žloutky

150 - 160 g cukr moučka

tuk na vymazání formiček - olej, sádlo, ...

marmeláda

šlehačka (množství si doplňte sami, ale nám stačí jeden kelímek)

Co s tím udělat:

1. Dáme do mísy žloutky s cukrem a 

šleháme. Pak se lekneme, protože hmota je nejdřív jakoby plná žmolků.  Chrabře ale šleháme dál. Hmota se spojí, zesvětlá, nabude a získá konzistenci asi jako šlehačka, kterou jste nevyšlehali úplně do tuha. 

2. Spolkneme sliny a odeženeme zvědavé příbuzné a domácí zvěř.

3. Užijeme formičky, které si předem nachystáme a výborně a důkladně vymažeme - nejlíp sádlem.  Na tom opravdu záleží, aby se dobře daly vyklopit.

4. Formičky naplníme do poloviny hmotou z bodu 1.

 5. Pak je dáme do trouby vyhřáté na cca 170 stupňů. Jakmile těsto naskočí (trvá to asi 7-8 minut), stáhneme teplotu na 60 stupňů a dosušíme ještě alespoň 10 minut nebo déle.  Díky tomu nebudou košíčky uvnitř tekuté.

Takto vypadají po upečení.


A takto po vyklopení.

 A zde je řez. Já to přestávám zvládat. Celou dobu slintám. 

Z tohoto množství ingrediencí připravíte asi 25 košíčků o průměru 6 cm. A rakvičkové těsto bez šlehačky ? To nelze...

Přišly jsme ještě na další variantu, kterou bychom Vám rády sdělily, pokud budu schopná pokračovat ve psaní: Pokud do tekutého těsta začnete přidávat další cukr, dostanete konzistenci podobnou těstu lineckému - tudíž můžete vykrajovat. 

Teď se prosím důkladně  zamyslete - nejste už unavení? Nebolí Vás ruce? Nechcete náhodou malého pomocníka - třeba malou paní Plyšovou? 

Paní Plyšová má, po vzoru anglických myšek, klobouček zhotovený z háčkovaného kousku, sotva pár centimetrů krajky jí lemuje tvář a stíní před urputným sluncem a drobounká růžička dokresluje něžnou scenérii.

Zpět k práci. Tady jsme už  vykrajovali. Myška spočítala, že jsou na této fotečce 4 vykrojené kousky. Ještě že ne o moc víc - ona počítá jen do pěti (protože má čtyři tlapky a jeden ocásek).  

Kousky dáme na pečící papír a pečeme jen krátce (hmoty je méně) - cca 5 minut, dokud tvary nenaskočí.

Tady je výsledek:  zkusily jsme slepit  malé sladké sušenky nebo bonbónky (nebo jak byste to popsali?) kyselkavou domácí ostružinovou marmeládou. 

Tak, mí drazí, ať už jíte rádi nebo taky rádi (jinou variantu neznám), ozkúšajte, vyzkúšajte. Třeba Vám to bude chutnat.

Moc děkujeme, že jste došli při čtení až sem na konec :o). 

- text - 

- fotečky  - 

- pečení myška -