Drobné ... nu, tak akorát!

Dnes večer máme chuť  ( ... mimo jiné na večeři, kterou jsme si zapomněly dát - když teď píšu, je kolem jedenácté večer) být velkorysé. Nějak nás přepadla (asi z hladu) taková ta shovívavá nálada, takový ten sklony mysli, kdy přemýšlíte nad údělem nebohých malých mravenců, přestáváte se zlobit na malinké housenky, že Vám v létě svými zoubky okusovaly zelí, a vůbec se zamýšlíte nad významem nepatrných věcí jako takových. S tím hmyzem je to, já vím, opravdu přitažené za vlasy, ale když jsme u těch malých rozměrů, víte, že i drobnosti Vám můžou udělat velikou radost? 

Třeba tu na fotce - malá jahodová svíčka z IKEY a háčkovaní květinka, kterou jeden člen z našeho Eretti-teamu, kterému vadí, že ho nadměrně jmenujeme (maminka - a just to řeknu)  kdysi dávno uháčkoval, a dnes v šuplíku našel.

Květinka má jen několik řad, ale totálně miluju tyhle  kombinace barev a to, když se barvy efektně míchají, jako bílá a světlý mint v tomto případě.

Dekorace je to něžná a jednoduchá a efektní tak moc, že se snadno dostane do mysli. Zkuste zavřít oči - co se Vám vybaví? ALE NE! Žádná tuna uhlí ani metrák dřeva, které jste celé odpoledne skládali, tohle mi neříkejte.... Zkuste to znova - elááááááá hop - už je tam ta květinka, že ano?  Jo, já to věděla.

"Květin jako na malé louce," řekla jsem dnes, když jsem je viděla rozprostřené na stole. Není to hezký pohled?

Tak, co ještě dodati? Už nic, jdu na dýňový kompot. 

Kdo vlastně ožíral v létě naše dýně? A už vím, přátelé slimáci....

--- text Nela ---

 --- fotečky Ta, co nechce být jmenována (indi