středa 6. srpna 2014

Na vlnách 55 metrů...

V mládí jsem měla velmi ráda dobrodružné příběhy, a vlastně je mám ráda doteď, protože jsem stále mladá, relativně. Jedním z nich byl i soubor povídek od Otakara Batličky pojmenovaný Na vlnách 55 metrů, čímž jsou myšleny sice vlny radiové, ale používané na moři. Takže vlny a vlny a vlny. 

A jaká je souvislost mezi dobrodružstvím na moři a maminčiným polštářkem "Každý den tě budu vítat..."? Přeci jednoduchá: dobrodružství můžete podniknout jen s dobrým druhem, který vás bude klidně každý den vítat, což tento polštářek je. A když si jej natočíte, najednou se vám před očima bude rozprostírat široširé moře, jehož vlny hrají všemi barvami.




 Ty naše jsou jednobarevné a barvy jsou seřazené v kontrastech tak, aby vynikl vzor. Ale vaše vlny mohou být klidně tón v tónu, poseté kytičkami jakoby omývaly havajské břehy nebo hezky po námořnicku proužkované. Může se na nich houpat lodička s medvídkem nebo plavající žabky. A když si jej natočíte tak, jak je na našem křesle, vyberete na ušití látky v odstínech zelené, švy mezi proužky ozdobíte vyšitými nebo filcovými proužky hnědé barvy jako liány a dozdobíte záplavou pestrých květů, v mžiku se můžete ocitnout v rozkvetlém tropickém lese. Co myslíte, mám jej zkusit nebo mě někdo z vás předběhne? ;-)




Inspiraci jsem získala na blogu: redpepperquilts.com


                                                                                                                     -Linda-

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...