A už bylo jaro... loni...

 Každý rok to u mě vypadá úplně stejně. Každé roční období začínám velkými sny. S blížícím se jarem mám v mysli jen zahradní džungli, tu osvěžující vůni zeleně, která zmírní horký den a novému dni dodá jiskru. Před očima vidím, jak mi klíčí semínka a rostou jim první lístky. V půli jara malomyslním při pohledu na poličky zaplněné kelímky se sazeničkami, zatímco jich mám přesazenou tak půlku, a vymýšlím, kam bych ještě nějaké kelímky dala. A hlavně, kde je vezmu! Ke konci jara si oddechnu, že už mám vše hotovo. A plánuju si, že léto strávím procházkami a budu si kreslit louky, ptáky na zahradě, květy a tak. V průběhu léta nestíhám hnojit, stříhat odkvetlé a jsem ráda, když po celém dni zaliju. V těch chvílích se sama sebe ptám, proč to vlastně dělám? Stejně to léto rychle uteče a já si ani nestihnu vychutnat to všechno kolem.

Pak se těším na podzim, že budu mít více času. Taky si suším bylinky na čaj, které mi trvá aspoň měsíc schovat do sklenic a které přes zimu stejně asi nebudeme pít. Pak přichází podzim, od kterého si slibuji čistou hlavu. Takže pořád musím myslet na to, kdy odhadnout tu správnou chvíli k vytažení hlíz mečíků, jiřin a begónií. Pak se musí vyplet, pouklízet a ošetřit všechno náčiní, květináče atd. (Tak si říkám, že bych je mohla začít vysypávat popelem - taky dezinfekce, no ne?) A pak očistit hlízy,  připravit je na schování a uklidit po nich. 

Tak aspoň, že mi zbyde ta zima! Pořídím si diář na příští rok, začnu si hezky plánovat, v jakých barvách a vůních se ponesou jednotlivé měsíce, jak si je asi vyzdobím, co mám v plánu... a zde je ten klíčový moment! Nalejme si čistého vína - semínka některých rostlin se vysévají na přelomu ledna a února. "Ha! Semínka! Má milovaná! Měla bych si vytáhnout krabici se svou zásobou a vybrat si! A jak to bude krásné, až začnou klíčit! Ten první jarní život, který začne vykukovat již během tmavých dní. Ale tentokrát jen páru!" No a dál už to nemusím popisovat.... Nedivím se, že leckterý knižní titul věnující se zahradničení obsahuje pojem "rok".

Loni jsem se opravdu snažila krotit své pěstitelské touhy. No, spíš experimentální, protože jednou z mých hlavních motivací k setí je zvědavost, jak budou rostlinky vypadat. Dokonce jsem si poctivě načetla, které rostlinky si vzájemně prospívají, a udělala jsem si návrhy smíšených zeleninových truhlíčků. Rozhodla jsem se, že salátky si vyseju na přímo, žádné předpěstovávání. Vše jsem si totiž dala na balkón, kam se slimáci nedostanou. (No, stejně jsem to nevydržela nervově a vysela si je do kelímků, protože jsem chtěla mít kapitolu setí uzavřenou a patřičné propriety uschovány.) 

Šla jsem ještě dál a svůj výběr jsem si tak trochu nakreslila. Abych měla představu, kolik mi asi zaberou místa na balkóně. Nejsem moc trpělivý člověk, takže to, co zahradní architekt zvládá levou zadní, byl téměř nadlidský výkon. A pak... to, co jsem si nakreslila, nakonec vůbec neodpovídalo realitě. Svou velikostí. To bych ty dřevěné truhlíčky z palet musela mít alespoň o půl metru delší... Jak to dopadlo, vám napíšu příště. :-)

-3 tým-