pátek 12. srpna 2016

Kouzlo fialového keře


Opravdu vše začalo jednoho slunečného dne. Protože nebýt slunce, nemohli bychom se radovat z prvních lístků, květů, plodů.. a dobrého jídla. Neviděli bychom barvy! Slunce by nevyhřálo zem a nerozvonělo všechny ty bylinky!


I my letos podlehly levandulovému tvoření. A protože nám rostou dva vcelku pěkné keříky, měly jsme kde vzít materiál. Levanduli jsme stříhaly těsně na druhými listy směrem od květů, takže jsme keříkům rovnou provedli i sestřih. Dvě mouchy jednou ranou, to jde, ne? ;-)








Objevily jsme návod na výrobek z levandule, který má opravdu tradiční využití - bylinkové vývazky, které voní, ale nedrobí. K tomu bylo právě zapotřebí, abychom levanduli stříhaly s dostatečně dlouhým stonkem. 








Vezmete několik stonků, rozdělíte do stejně početných skupinek. Počet skupinek musí být dělitelný sedmi, jinak se vám vývazek nebude tak pěkně dařit. Měla 21 stonků rozdělených do 7 skupin po 3. Pak si vyberete stuhu oblíbené barvy. Já použila obyčejné taftové.









Kousek pod květy stonky svážete, jako byste dělali kytici. Poté stonky ohnete směrem vzhůru. Ráda bych podotkla, že je lepší pracovat s čerstvými květy, protože stonky jsou ohebné a nelámou se a květy se tolik nedrobí. A raději si otevřete okno. Přeci jenom je to léčivka s účinky na duševní pohodu. Udělala jsem chybu, že jsem měla okno zavřené, a po hodině práce jsem byla jako na trní. Tak jsem se asi "předávkovala" éterických olejů.









Pak už jen provlékáte stuhu mezi skupinkami stonků, jako kdybyste pletli košíky. Pravda, první řada je piplavá a řady s květy musí také proplétat pečlivě, protože květy mají tendenci utíkat. A pečlivě utahujte, jinak se vám mezi řadami stuhy udělají mezírky, kterými bude levandule vypadávat ven.









Pletete, dokud se vám neschovají květy po celé délce a nezbudou vám jen stonky. Pak stonky pořádně svážete, i několikrát omotáte stuhou, aby se nevyvlekly, uděláte pevný uzel a... poutko. Vaše bylinková voňavka do prádla je hotová. A až najdu fotku mých výtvorů, tak i uvidíte, jak vypadají. Nebo si je taky můžete najít na Internetu. Záleží na tom, jak moc je budete chtít vidět.








A protože jsme bláznivé, nadšené a všeho schopné, chtěly jsme zkusit i něco více rustikálního, více echt, více netradičního a více... jak to mám říct? Snad suše konstatovat, že jsme upekly levandulové sušenky? No, je to pravda, ale dostatečně to nevystihuje to, když se člověk vrhne na něco takového.









V podstatě můžete použít jakékoli sušenkové těsto, i to "naše". Stačí jen přidat květy levandule a těsto vypracovat. Květů nemusí být mnoho. Rozhodně jich nesmí být tolik, aby to ovlivnilo kvalitu těsta a to, jestli vám sušenky budou držet v celku nebo se rozpadat. 








A byla to opravdu zajímavá zkušenost. Mamince moc nechutnaly, protože, jak sama řekla, tyto chutě jí moc neřeknou. Pravda, pupeny měly opravdu silné aroma a byly i trochu kyselé (že by vitamin C?), takže to dohromady dávalo zvláštní chuť. Ale zároveň dosti snivé. Co si budeme povídat, jako občerstvení k oblíbenému seriálu bych je nenabízela. Člověk sní dvě, tři a to stačí.








Ještě máme sušené květy levandule. Až přijde zima, zvláště nehostinné lednové mrazy, třeba uděláme znovu sušenky s levandulí a prostřeme ubrousky provoněné stejnou bylinkou.

  

-Linda-





Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...