sobota 14. listopadu 2015

A zase ty hexagony...




Čas od času přijdou chvíle, kdy se člověk uprostřed divokého tvoření jaksi zarazí a rozhlédne se kolem sebe. Snad  jsou to chvíle, ke kterým dochází jen omylem, například za oknem proletí švitořící ptáček, například holub, nebo rozsypeme špendlíky po podlaze. Snad se za tím skrývá podvědomá činnost našeho mozku, který potají sepisuje inventář. Ano, inventář rozdělaných, nedodělaných, nakousnutých a rozkouskovaných projektů. Ta chvíle, kdy se v našich hlavách z toho všeho zmatku rozsvítí varovná žárovka, která nás donutí podívat se i někam jinam než pod ruce.






A nejinak tomu bylo i tehdy, když se maminka vrátila k jedné dece - asi po dvou letech. Jak už jsme psaly v Hexagony pro radost, rádi používáme jako aplikace i hexagony. Zvláště jednu dobu jsme vyráběly kytičky z těchto šestiúhelníků ve velkém. Není divu, že se ocitly i na patchworkové dece, která měla býti vyvedena v pěkně sladkých dětských barvách. Ehm... holčičkovských barvách.






Prve jsme vyrobily velkou spoustu šestiúhelníků. Pak jsme je ručně sešily tak, aby stehy nebyly vidět. Poté jsme je našily na čtverec z bavlněné látky. Pravda, když jsme je seskládaly k sobě, tak toho bylo jaksi málo. Takže jsme je musely nastavit barevnými proužky. Tehdy to ale ztroskotalo na faktu, že jsme ještě neměly patku s horním podáváním, takže když jsme sešívaly k sobě jednotlivé vrstvy, tak se hrnuly, hrnuly a dělaly vrapy a záhyby.






Ale jakmile jsme dostaly do rukou patku s horním podáváním, nastal onen moment, kdy jsme začaly hledat, co všechno jsme kdysi odložily a teď můžeme s tímto převratným vynálezem dodělat. Deku jsme úspěšně sešily. Dokonce maminka jednotlivé hexagony ještě prošila, takže z rubu deky vytvořila květinkovou kresbu.






Tady můžete vidět deku v celé její kráse cukrové vaty. Ano, jistě, existují propracovanější a složitější deky, ale tato je prostě naše. ;-)


-Linda-


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...